Fermiho paradox a Drakeova rovnice ve vztahu k mimozemské teorii původu části jevů UFO

sdílet

Když se za jasné noci podíváte na nebe a vidíte zářit tisíce hvězd (tedy pokud máte to štěstí a žijete někde, kde ještě hvězdy v noci vidět jsou), velmi pravděpodobně si položíte stejnou otázku, jakou si před několika desítkami let položil fyzik Enrico Fermi.

„Kde všichni jsou?“

I když se množství hvězd, které vidíme za skutečně jasné noci, může zdát obrovské, ve skutečnosti vidíme jenom nepatrný zlomek procenta počtu hvězd, které se nacházejí v naší galaxii. Při skutečně dobrých pozorovacích podmínkách můžeme vidět nějakých 2500 hvězd, přičemž odhady počtu hvězd v naší galaxii sahají k číslu 100 miliard, ale existují i odhady které pracují s číslem až 400 miliard. Díky výzkumu exoplanet navíc již dnes víme, že u velkého množství těchto hvězd můžeme najít kamenné planety podobné Zemi, které se nacházejí v takové vzdálenosti od své mateřské hvězdy, že by na nich mohl existovat život pozemského typu. Z poslední studie na toto téma vyplývá, že by se mohlo jednat minimálně o 22%. Naše galaxie není samozřejmě jediná, odhady o počtu galaxií v našem vesmíru se pohybují v podobných číslech, jako je počet hvězd v galaxii Mléčná dráha. To je 10 na 22 až 10 na 24 hvězd. Dost špatně představitelné číslo, takže si můžeme pomoci přirovnáním, že se jedná stejný počet, jako kdyby na každé zrnko písku na všech plážích světa připadlo 10 000 hvězd.

Vědci se zatím nedokážou shodnout na tom, kolik procent z těchto hvězd je podobných našemu Slunci. Nejnižší odhad je 5%, ale je možné, že to je až 20%. I když budeme počítat pouze s 5% a počtem hvězd 10 na 22, pořád se dostaneme k neuvěřitelnému číslu, 500 miliard miliard hvězd podobných našemu Slunci. Z těchto čísel plyne, že zhruba u jednoho procenta hvězd jsou Zemi podobné planety. To znamená, že:

Na každé zrnko písku na všech plážích na světě najdeme ve vesmíru 100 Zemi podobných planet.

Do teď jsme pracovali s vědecky podloženými čísly, nyní však vzhledem k nedostatku dat budeme muset začít spekulovat. Pokud by na jednom procentu těchto planet vzniknul život a jedno procento z toho dosáhlo inteligentní formy, znamenalo by to, že v pozorovatelném vesmíru existuje 10 milionů miliard inteligentních civilizací.

V naší galaxii by tak byla jedna miliarda Zemi podobných planet a zhruba 100 000 inteligentních civilizací.

Kdyby však v naší galaxii skutečně bylo 100 000 inteligentních civilizací, znamenalo by to, že by organizace SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), která za pomoci obřích radioteleskopů „poslouchá“ signály z vesmíru, měla přijímat celou řadu nejrůznějších signálů od mnoha různých civilizací. Za několik desítek let takové „naslouchání“ však SETI nezaznamenala ani jeden takový signál, prostě nic. (Kromě tzv. Wow! signálu, jeho původ se však nikdy nepodařilo vysvětlit a tak zůstává neobjasněný).

Takže, kde všichni jsou?

Je to skutečně záhada, protože naše Slunce je poměrně mladá hvězda, existují Zemi podobné planety obíhající kolem hvězd mnohem starších, než je Země, na kterých tak měl život potenciálně mnohem více času dosáhnout podoby civilizací ještě mnohem rozvinutějších, než je ta naše.
Pouhých tisíc let, což je v měřítku stáří vesmíru zanedbatelný okamžik je z hlediska technického rozvoje tak dlouhá doba, že civilizace starší o pouhých tisíc let by byla technologicky a vědecky o tolik rozvinutější, že by nás to naprosto šokovalo. Civilizace starší o jeden milion let by pak mohla být pro nás technologicky a vědecky natolik vzdálená, že bychom jí rozuměli asi, jako naší civilizaci rozumí opice. Pro lepší pochopení této problematiky použijeme tzv. Kardashevovu škálu, která rozděluje civilizace na tři základní kategorie, podle toho, jak velké množství energie využívají.

Civilizace typu I má technologické schopnosti využívat všechnu energii své domovské planety. My ještě nejsme civilizace typu I, ale pomalu se tomuto bodu blížíme. (Carl Sagan nás označoval jako civilizaci typu 0.7).

Civilizace typu II je schopná využívat veškerou energii své mateřské hvězdy, patrně za pomocí něčeho, co je známé pod pojmem Dysonova sféra.

Civilizace typu III je schopná využívat energii celé galaxie. To už je skutečně velmi těžké si představit, ale představte si, čeho by mohla být schopná civilizace, která má před námi náskok několik milionů let. Taková civilizace by jistě byla schopná kolonizovat celou galaxii.
Jak by k takové kolonizaci mohlo docházet, můžete vidět na následujícím obrázku. Využívalo by se replikujících se robotů, kteří by strávili 500 let cestou na novou planetu, na této planetě použily místní zdroje ke stavbě dvou svých replik, které by se vydaly k dalším planetám a celý cyklus zopakovaly. Takovým postupem by na prozkoumání celé galaxie stačilo pouze 3,75 milionu let. To je vzhledem ke stáří vesmíru 13,7 miliard let méně než tisícina.
Pokud budeme dále pokračovat ve spekulacích, kdyby pouze jedno procento inteligentních civilizací dosáhlo této úrovně, bylo by jenom v naší galaxii 1000 civilizací typu III.

Colonizace--Galaxy
Takže znovu:

Kde všichni jsou?

Vítejte do světa Fermiho paradoxu. Na tento paradox není odpověď, ale můžeme se alespoň pokusit o pravděpodobná vysvětlení. V této otázce je prostě lidstvo stále velmi primitivní, a pokud se zeptáte deseti různých vědců, dostanete deset různých odpovědí. Jsme asi tak na stejné úrovni, jako když se před stovkami let nemohli lidé shodnout, jestli se Slunce otáčí kolem Země, nebo naopak. V tomto ohledu prostě stále žijeme v dobách temna, i když první jiskřičky poznání již byly zažehnuty.

Skupina vysvětlení 1: Nemáme žádné signály od civilizací typu II a III, protože žádné neexistují.

Ti, kteří se kloní ke skupině vysvětlení 1, poukazují na něco, čemu se říká problém neexluzivity. Ten odmítá všechny teorie, které říkají: „Existují vyšší civilizace, ale žádná z nich s námi nenavázala kontakt, protože: ______.“ Tito lidé si jednoduše spočítali, že pokud by měly existovat tisíce, nebo dokonce miliony takových civilizací, nejméně jedna by byla výjimkou takového pravidla a o její existenci bychom se dozvěděli. Z toho plyne, že žádné takové civilizace prostě neexistují, kdyby existovaly, našla by se alespoň jedna, o které bychom se dozvěděli. A protože matematika jasně říká, že by takových civilizací jenom v naší galaxii měly být tisíce až miliony, dochází ve vesmíru k něčemu zvláštnímu.
Tomuto jevu se říká Velký filtr.

filtr1

Teorie velkého filtru říká, že někde na cestě od jednoduchého života po civilizaci typu III existuje bariéra, na kterou naprostá většina nebo dokonce úplně všechny civilizace narazí a přes kterou se nedostanou. To je velmi zajímavý problém, který se samozřejmě týká také lidstva a pokud se nám podaří nacházet na tuto otázku odpovědi, dozvíme se velmi mnoho o naší možné budoucnosti. Bohužel vzhledem k tomu, že jsme doposud s žádnou jinou civilizací kontakt nenavázali, nebude to pravděpodobně budoucnost příliš růžová.
Někde v časové ose evolučního procesu prostě existuje bod, přes který se život nedokáže dostat. Pokud je tato teorie správná, jsou pro nás naprosto zásadní dvě otázky. Kde na časové ose k tomuto bodu dochází a kde se nacházíme v současné době my. Podle toho, kde se tento Velký filtr nachází, existují pro naši realitu tři možná vysvětlení:

1. Jsme unikátní
2. Jsme první
3. Jsme v háji

1. Jsme unikátní (Velký filtr se nachází za námi)

Největší nadějí na zářnou budoucnost lidstva je, že velký filtr se nachází za námi a nám už se tuto bariéru podařilo překonat. To by znamenalo, že pro život ve vesmíru je extrémně vzácné, se přes tuto překážku dostat. Tento scénář by vysvětloval, proč nejsou žádné civilizace typu III a také dával velké naděje lidstvu. Znamenalo by to, že my jsme jedni z těch mála, nebo dokonce jediní, komu se podařilo velký filtr překonat. Vypadá to trochu, jako když si lidé před 500 lety mysleli, že Země je centrem vesmíru. Implikuje to, že jsme jako lidé ve vesmíru výjimeční. To znamená, že s touto možností musíme počítat. V takovém případě bychom se měli pokusit zjistit, kde v naší historii se nám povedlo tento filtr překonat.

filtr4

1.1 Velký filtr se nachází na úplném začátku

Podle této teorie se velký filtr nachází na úplném začátku našeho vývoje v inteligentní život, vznik života je něco extrémně výjimečného. Tato možnost je velmi pravděpodobná, už jenom z toho prostého faktu, že to na Zemi trvalo asi jednu miliardu let, než se zde objevil život. Této teorii také nahrává fakt, že i přes velké množství pokusů se nám zatím vznik života zopakovat v laboratorních podmínkách nepodařilo. Pokud je toto pravda, pak by znamenalo, že v naší galaxii nejenom že není žádný další inteligentní život, ale možná v ní není vůbec žádný život.

1.2 Velký filtr je skok od prokaryotických k eukaryotickým buňkám

Od vzniku prokaryotických buněk, které jsou mnohem jednodušší životní formou než buňky eukaryotické to trvalo neuvěřitelné dvě miliardy let, než se vyvinuly ve složitější formu života. Pokud toto je velký filtr, pak by to znamenalo, že vesmír je plný života ve formě prokaryotických buněk, ale není v něm nic složitějšího. Na tuto otázku nám jistě velmi pomůže najít odpověď výzkum Marsu nebo měsíce Europa v naší sluneční soustavě. Existuje také teorie, podle které evoluce nesměřuje směrem od jednoduchého (hloupého) života k tomu inteligentnímu. Evoluce totiž nesleduje žádný cíl, prostě se děje. Evoluce znamená přežití druhů, které se nejlépe adaptují danému ekologickému prostředí a fakt, že to na Zemi vedlo ke vzniku technologické civilizace pouze jednou, znamená, že takový výsledek evoluce je extrémně nepravděpodobný a rozhodně k němu nedochází automaticky. Jednoduše řečeno, nejúspěšnější druhy v evoluci rozhodně nepotřebují být inteligentní.
Většina evolučních skoků se nedá považovat za velký filtr. Abychom něco mohli považovat za velký filtr, musí k tomu docházet skutečně třeba jenom jednou z miliardy případů. Proto nemůžeme za velký filtr považovat například skok od jednobuněčných k mnohobuněčným organismům, protože k tomu došlo minimálně ve 46 případech.
Dalším velkým filtrem nacházejícím se v časové ose za námi by mohla být také výjimečnost planety Země. I když se ve vesmíru nachází nepředstavitelně velké množství Zemi podobných planet, naprosto přesné podmínky jako na Zemi, tolik vhodné k existenci života (vzdálenost od Slunce, existence tak neobvykle velkého měsíce jako má Země, elektromagnetické pole atd.) nikde jinde nenajdeme.

Your ads will be inserted here by

Easy Plugin for AdSense.

Please go to the plugin admin page to
Paste your ad code OR
Suppress this ad slot.

2. Jsme první

Pro zastánce skupiny vysvětlení 1 existuje pro lidstvo jediná naděje, pokud velký filtr není v časové ose za námi. Důvodem proč nás zatím nikdo nekontaktoval je fakt, že jsme jako lidstvo takové technologické úrovně dosáhli jako první a život s potenciálem vyvinout se do inteligentní formy schopný mezihvězdné komunikace sice existuje, ale ještě se nachází v primitivních formách. To by mohlo být způsobeno například explozemi supernov, způsobující gama záblesky, které tak velké oblasti vesmíru sterilizovaly od potenciálního života a teprve v posledních několika miliardách let se podmínky staly pro život vhodnými.

filtr2

3. Jsme v háji

filtr3

Pokud život na Zemi není ani výjimečný, ani nejsme první, pak se velký filtr musí nacházet v časové ose před námi. To znamená, že se život na úrovni jakou má na Zemi, vyvíjí poměrně běžně, ovšem pak dojde k něčemu, co mu zabrání dostat se na úroveň civilizací typu II a III a nemůžeme předpokládat, že by snad lidstvo mělo být nějakou výjimkou. Může se jednat o nějaký celkem běžný přírodní jev, jako jsou gama záblesky, pády asteroidů, super vulkány a podobně. Další velmi smutnou pravděpodobnou příčinou může být samozřejmě to, že se tyto civilizace zničí samy, po dosažení určité technologické úrovně, která jim to umožní.

Toto je důvod, proč filosof z Oxfordské univerzity Nick Bostrom říká, že: „Žádné zprávy jsou dobré zprávy“. Kdyby se totiž podařilo například na Marsu najít složitý život, který tam nebyl zanesen ze Země, ale vzniknul tam, znamenalo by to, že je to naprosto běžná věc a velký filtr by se tak na 100% musel nacházet před námi.

Skupina vysvětlení 2: Civilizace typu II a III existují, ale jsou logické důvody, proč jsme s nimi ještě nepřišli do kontaktu.

Skupina vysvětlení číslo dvě nepracuje s teorií, že jsme nějak výjimeční. Právě naopak vychází z toho, že na naší galaxii, sluneční soustavě nebo planetě není vůbec nic výjimečného. Zastánci této skupiny vysvětlení jsou také mnohem méně nakloněni tomu, že by neexistence kontaktu byla důkazem neexistence jiných vyspělých civilizací. Velmi důležité je si uvědomit, že signály ze Země zatím urazily pouze nějakých 100 světelných let, což je 0.1% velikosti galaxie. Toto je přehled deseti nejpravděpodobnějších vysvětlení:

1) Super inteligentní bytosti už Zemi navštívily (pokusily se kontaktovat), ale dřív, než jsme tady byli my.

Toto vysvětlení dává velký smysl. Inteligentní lidé jsou na této planetě pouze několik desítek tisíc let, takže i když ke kontaktu třeba dávno došlo, účastnily se ho z naší strany bytosti primitivní formy života a nejsou o tom žádné dochované důkazy. Je také možné, že došlo ke kontaktu i v nedávné době, jenže nejstarší historické záznamy jsou pouze 5,500 let staré a tak je možné, že o tom prostě jenom nejsou žádné záznamy. Naši pravěcí předci možná zažívali naprosto neuvěřitelná, fascinující setkání s cizími bytostmi a my se o tom nikdy nedozvíme. Další možností je, že k těmto setkáním došlo, záznamy existují, ale jsou mis interpretovány, nebo vědeckou komunitou schválně přehlíženy. O takových podivných historických případech jsem psal v tomto starším článku.

2) Žijeme v zapadákově

Je možné, že galaxie je plná inteligentního života, ale my se o tom nedozvíme, protože žijeme v pustém a odlehlém ramenu galaxie, daleko od centra galaktického dění, kde mezi sebou čile komunikují civilizace žijící v mnoha sousedních slunečních soustavách a nikdo z nich nemá nejmenší důvod sem cestovat.

3) Celá koncepce fyzické kolonizace je pro rozvinuté druhy naprosto primitivní koncept

Rozvinuté civilizace si možná užívají šťastné životy ve svých domovských slunečních soustavách a jednoduše nemají žádný důvod vydávat se na průzkumné výpravy do hlubokého, studeného a nepřátelského vesmíru. Je dokonce možné, že vyspělé civilizace považují celý fyzický svět za neuvěřitelně primitivní věc a dávno žijí ve virtuální realitě. Na druhy žijící své životy ve fyzickém světě se tyto ve virtuální realitě existující nesmrtelné bytosti dívají asi jako my na mikroby. Koneckonců i lidstvo se této realitě velmi rychle přibližuje. Trávíme dnes už od dětství čím dál více času v kyberprostoru a prakticky jediná věc, která nám nedovoluje stát se plně na energii založenými bytostmi žijícími v nějaké perfektní, ráji podobné, virtuální realitě je zatím naše neschopnost přímého propojení mozku a počítače. Veškerá interakce s virtuálním světem tak musí probíhat pomocí našich zastaralých smyslů jako je zrak a sluch. Nicméně i na tomto poli začíná lidstvo dosahovat prvních úspěchů a tak je přímé propojení mozku s počítačem možná jen několik desítek let před námi. Z hlediska věku vesmíru nekonečně krátký okamžik.

4) Ve vesmíru existují predátorské civilizace a každá rozumná forma života se snaží zůstat skryta a nijak na sebe neupozorňovat.

Toto je skutečně velmi strašidelný, nicméně naprosto realistický koncept, který může vysvětlit to, proč vědci ze SETI stále nenašli žádný signál od jiných civilizací. Vysílat do vesmíru signály a snažit se někoho kontaktovat je od lidstva skutečně velmi hloupé, protože rizika jsou skutečně obrovská. Neexistuje nic, co by mělo takovou cenu, abychom ohrožovali existenci celé naší rasy, nicméně přesně to nyní děláme. I kdyby s námi navázala kontakt nějaká mírumilovná civilizace na mnohem vyšší technologické úrovni, stále by to pro naši kulturu mohlo být naprosto zničující. Z naší vlastní historie totiž víme, jak dopadnou méně rozvinuté civilizace při setkání s těmi na vyšší úrovni. Indiáni ze Severní a Jižní Ameriky jsou toho asi nejlepším důkazem. Nejlepší věc, kterou proto lidstvo může v současné době udělat je tiše naslouchat a nijak na sebe neupozorňovat.

5) V galaxii existuje jedna super predátorská civilizace, mnohem rozvinutější než všechny ostatní, která se drží na vrcholu „potravního řetězce“ vesmíru tím, že likviduje potenciální konkurenty v zárodku.

Asi ještě děsivější možnost, než bod předchozí. Pro tuto civilizaci by nebylo efektivní ničit veškerý inteligentní život ve vesmíru, protože ve většině případů takový život stejně nakonec zahyne. Jakmile však civilizace dosáhne úrovně, že by mohla do budoucna znamenat pro tohoto super predátora hrozbu, zakročí. Ten kdo této úrovně v galaxii dosáhl jako první, vyhrál pomyslný závod a teď už jenom kontroluje, aby o tuto pozici nepřišel, a neriskuje potenciální problémy. Kdo ví, kde tento bod je. Je docela možné, že je tímto bodem ovládnutí nukleárních zbraní, protože k masivnímu nárůstu pozorování UFO na Zemi došlo právě potom, co lidstvo začalo vyžívat sílu atomu a obecně je mnoho pozorování spojeno s nejrůznějšími vojenskými i civilními objekty, která mají něco do činění s radioaktivními látkami.

6) Ve vesmíru se toho děje spoustu a probíhá čilá komunikace, naše technologie je však moc primitivní, abychom se mohli připojit.

Představte si, že byste měli před sto lety mobilní telefon. I když by telefon normálně fungoval, emitoval signál a vlny prostředím procházely, stejně byste se nikomu nedovolal, protože by tento digitální signál neměl nikdo v té době dekódovat (nemluvě o neexistenci BTS stanic apod..). Je docela možné, že se jako lidstvo nacházíme v podobné situaci a naše komunikační přístroje jsou prostě zatím příliš primitivní, abychom se mohli připojit ke „galaktickému internetu“ a protože tyto přístroje ještě nemáme a neznáme, nevíme ani, jaký druh signálu hledat. Také je možné, že cizí bytosti mají jiné „tempo“ a tak jim třeba trvá říct ahoj 12 let, nebo taky 12 pikosekund.

7) Jsme dávno v kontaktu s cizími bytostmi, ale vlády to tají. Asi i toto můžeme považovat za možnost, události kolem Roswellu podobné teorii nasvědčují, ale považuji ji za velmi nepravděpodobnou.

8) Rozvinuté civilizace nás sledují. (Takzvaná teorie ZOO)

Je možné, že nás inteligentní civilizace pozorují a zkoumají, ale nemají zájem o žádný oficiální kontakt. Je možné, že v galaxii skutečně existuje něco jako Prime Directive ze Star Treku, kdy vyspělé civilizace ty méně vyspělé nekontaktují do momentu, až je taková civilizace na takový kontakt skutečně připravená. Tato teorie je v souladu s teorií, že za určitou částí původu jevů UFO jsou skutečně mimozemšťané. Potom je možné jinak nevysvětlitelná pozorování, nebo dokonce případy údajných únosů vysvětlit právě tím, že jsem dávno pozorování a zkoumáni, ale o oficiální kontakt nemají mimozemšťané zájem. Je to v celku pochopitelné, když entomolog zkoumá mraveniště, také se o tom neradí s mravenčí královnou.

9) Vyspělé formy života jsou všude kolem nás, ale jsme příliš primitivní, abychom je mohli pozorovat.

Michio Kaku tuto teorii vysvětluje následovně:
„Řekněme, že máme mraveniště uprostřed lesa. Hned vedle tohoto mraveniště se staví desetiproudá superdálnice. Otázka zní: Byli by mravenci schopni pochopit, co je to superdálnice? Mohli by mravenci pochopit technologii a důvody stavby takové dálnice hned vedle nich? Takže to není o tom, že nejsme schopni chytat signály těchto bytostí, my vůbec nejsme schopni pochopit, co jsou tyto bytosti zač a jaký je smysl jejich konání. I kdyby se snažili nás vzdělat, nebylo by to možné. Asi jako učit mravence o internetu.
S tím souvisí i další teorie, podle které prostě nemají tyto civilizace žádný důvod s námi komunikovat. Jednoduše jim totiž nemáme co nabídnout. První kolonizátoři v jižní Americe se také jistě nezastavovali u každého mraveniště s pokusy o komunikaci.

10) Celé naše vnímání reality je naprosto chybné

Vesmír je možná něco naprosto jiného, než si myslíme, že je. Existuje řada teorií, podle kterých je je náš vesmír jenom hologram. Tyto teorie navíc v poslední době získávají stále více na popularitě, jak se vědcům daří nalézat další a další důkazy, které tuto teorii dříve považovanou za bláznivou čím dál tím vice potvrzují. Je docela možné, že všichni žijeme v počítačovém programu mimozemšťanů, nebo nějakého „Boha“ a jsme pouhou simulací. Žádné mimozemské civilizace se nám tak nedaří kontaktovat prostě jenom proto, že nejsou součástí programu. Jedinou možností jak dosáhnout nějakého kontaktu by bylo nějakým způsobem navázat komunikaci se správci nebo tvůrci programu.

V každém případě žijeme ve fantastické době, kdy se nám daří do Drakeovy rovnice díky výzkumu exoplanet i celého vesmíru dosazovat stále přesnější čísla a z něčeho, co bylo dříve jenom jakýmsi myšlenkovým cvičením, se stává velmi serózní vědecké téma.
Toto téma nám také dává naplno pocítit, jak přes veškerou nabubřelost vědců toho stále víme velmi málo o světě kolem nás a můžeme si být naprosto jistí, že budoucí generace nás budou mít za úplně stejné hlupáky, jako my máme dnes lidi, kteří si mysleli, že Země se nachází ve středu vesmíru. Studování tohoto tématu nám také dává pocítit, jak malé a ubohé lidstvo ve srovnání s civilizacemi II a III typu je, ale je to právě uvědomění si vlastní malosti, slabosti a nevědomosti, které je prvním krokem k pokroku, který nás jednou může dovést k tomu, že se skutečně civilizací typu II nebo III staneme. Naše cesta teprve začíná.

Tento článek je z 95% pouze překladem originálního článku v angličtině, který naleznete tady: waitbutwhy.com/2014/05/fermi-paradox.html

Jsou u hvězdy KIC 8462852 skutečně umělé struktury?

sdílet

Prakticky všemi významnějšími médii u nás i v zahraničí proběhla v posledních dnech zpráva, že se u hvězdy s velmi „romantickým“ názvem KIC 8462852, od které k nám letí světlo 1480 let, nachází nějaké podivné, možná dokonce uměle vytvořené objekty. Tyto hvězdu metodou transitní fotometrie zkoumal dobře známý dalekohled Kepler. Ten je postavený tak, aby dokázala rozeznat i skutečně velmi malý pokles jasnosti hvězdy, když mezi ní a dalekohledem projde nějaká planeta.
Kepler zvládne rozeznat pokles jasnosti menší než 1%, v tomto případě to však naprosto nebylo potřeba. Jasnost hvězdy totiž poklesla o neuvěřitelných 20%. To je tak obrovská hodnota, že astronomům bylo brzo jasné, že je něco v nepořádku. KIC 8462852 je hvězda zhruba o polovinu větší než naše slunce, planeta, která by tak zakryla 20% světla mezi ní a Keplerem, by musela obrovská. Musela by mít průměr zhruba poloviny této hvězdy. Problém je v tom, že žádné tak velké planety lidstvo ještě neobjevilo a podle toho, co víme o vesmíru nikdy, ani neobjeví. Tak velké planety mají totiž tak vysokou hmotnost, že se v nich začnou slučovat atomy, dojde k termonukleární reakci a vznikne hvězda. KIC 8462852 však podle pozorování takovým objektem není. Co tak obrovského se tedy u této hvězdy nachází, že to zablokuje 20% světla mezi ní a Keplerem?

Graf s jasně viditelným extrémním poklesem jasnosti u hvězdy KIC 8462852

Graf s jasně viditelným extrémním poklesem jasnosti u hvězdy KIC 8462852

Teorií je celá řada a právě nápad, že se jedná o struktury uměle vytvořené, je jenom jednou z těchto teorií. Jistě nevíme vůbec nic a je důležité si to uvědomit. Teorie je zásadní součástí vědecké práce, ale sama o sobě není odpovědí. To, že je tato teorie brána velice vážně, je pozitivním signálem, že se ze zkostnatělých vědeckých kruhů snad pomalu vytrácí názor, že mimozemské civilizace jsou sprosté slovo a zahrnovat je a jejich činnost mezi ostatní teorie vysvětlující nejrůznější jevy je přinejlepším nevhodné. Velkou zásluhu na tom jistě má fakt, že tuto teorii přednesli ve své práci špičkoví vědci, astronom Jason T. Wright z Penn State University a vědci pracující na projektu SETI Kimberly M. S. Cartier, Ming Zhao, Daniel Jontof-Hutter a Eric B. Ford.

Za jakým účelem by mimozemská civilizace takové stavby u své hvězdy budovala? To je otázka, na kterou nemáme odpověď, protože motivace civilizace, které dosáhla takového stupně vývoje, který může být tisíce a pravděpodobně i miliony let před námi nám je samozřejmě neznámý. Předpokládáme, že by se mělo jednat o stavby využívané na získávání energie, ale to zdaleka nemusí být jejich jediný účel. Můžou to být stavby, které jsou zároveň obytnými zónami pro takovou civilizaci, mohou to být stavby, které tuto z hvězdy získanou energii používají k účelům dopravním, nebo může být jejich účel naprosto odlišný. To zkrátka nevíme a rozhodně nemůžeme očekávat, že bychom se to v brzké době dozvěděli. Motivace civilizace o tolik rozvinutější, než je ta naše, jsou nám zákonitě velmi nesrozumitelné. Člověk doby kamenné by jistě také nepochopil smysl elektrického vedení vysokého napětí.

Teorie, že to skutečně je uměle vybudovaná struktura mimozemské civilizace je však jenom jednou z teorií a neodvažuji se ani napsat, že je to teorie nějak silná. S nevysvětlenými jevy se ve vesmíru setkáváme velmi často. No je nutné této teorii přiznat to, že s lepší teorií zatím nikdo nepřišel, nebo se je již podařilo vyvrátit.
Jednou z těchto teorií je proměnná hvězda. To je hvězda, jejíž jasnost se mění v pravidelných nebo nepravidelných intervalech. V současné době známe už stovky tisíc proměnných hvězd. Tuto proměnnost jasnosti může způsobovat celá řada věcí. Třeba to, že zdánlivá hvězda je ve skutečnosti dvojhvězda, nebo tvar hvězdy, který zdaleka nemusí vždy být pouze koule. Hvězda může mít na svém povrchu velkou skvrnu, změnu jasnosti mají na svědomí také události v atmosféře hvězdy a jiné. Problém je v tom, že podle současných dat se KIC 8462852 proměnné hvězdě moc nepodobá, ale to rozhodně neznamená, že je tato verze úplně vyloučená a stále zůstává jednou z možností, i když velmi málo pravděpodobnou.

Další teorií, která by měla podivné poklesy v jasnosti KIC 8462852 vysvětlovat jsou komety. Bohužel i tato teorie není moc pravděpodobná, ale rozhodně ne nemožná. Pokud by jiná hvězda prošla tímto systémem, mohla by s sebou strhnout tolik komet, které by vysvětlovaly data, které Kepler u této hvězdy zachytil. Toto je však extrémně nepravděpodobná možnost, protože by k tomu muselo dojít z kosmického hlediska opravdu velmi nedávno.

V blízké době se mají na tuto hvězdu zaměřit radioteleskopy, které jak už název napovídá, zkoumají vesmír v radiovém oboru spektra, první pozorování je naplánováno na leden 2016. Zatím byl na hvězdu zaměřen teleskop pracující v infračerveném spektru a ten nic, co by nějakou z teorií podpořilo, nenašel.
Ať už je pravda jakákoliv, bude jistě velmi neobvyklá a zajímavá a proto nemůžeme ani zdaleka vyloučit žádnou možnost a to ani tu, že je to skutečně důsledek činnosti mimozemské civilizace. Kepler totiž pozoroval 150 000 hvězd a světlo ze žádné z nich se nechová tak, jak se chová světlo přicházející od KIC 8462852.

Z padajícího meteoru se nad Kalifornií oddělilo světlo

sdílet


Na první pohled velmi zvláštní věc se údajně stala (asi 4. – 5. ledna) nad Kalifornií. Ken Roberts pracuje v jižní Kalifornii. Při cestě z práce ho na obloze zaujalo UFO. Zastavil auto a začal natáčet. Natočil něco co vypadá jako rozpadající se meteor nebo nějaký satelit hořící v atmosféře. Potom se však z tohoto objektu oddělí jasné kulaté světlo ve zdánlivě opačném směru, než je směr pádu celého objektu.
Vysvětlení se hned vyrojilo celá řada. Jedná se snad o kosmickou loď, kterou postihla nějaké havárie a ono jasné světlo je únikový modul? Nebo se jedná o meteor, který vybuchnul v atmosféře a při výbuchu byla jedna jeho část odmrštěna zdánlivě opačným směrem? Nebo se jednoduše jedná o podvrh?
Podle odborníků na meteory se objekt pohybuje příliš pomalu. Tyto objekty se obvykle pohybují vesmírem velmi vysokou rychlostí, při vstupu do zemské atmosféry obvykle rychlostí 10-70 km/s, takže meteor to asi nebude.
Bohužel to zatím vypadá, že vyrazit hledat únikový modul a mimozemského návštevníka v nouzi nemá smysl a jedná se o další podvrh. Není to sice 100%, ale mnoho věcí je na tomto videu podezřelých. Ken Roberts neřekl přesně, kdy toto video natočil. Je také velice nepravděpodobné, že by podobně pomalu letící a tak jasný objekt nepozorovalo a nenatočilo více lidí. I když v Kalifornii například 3. ledna 17 lidí hlásilo pozorování meteoru, není jasné, jestli se jedná o stejný objekt. Ani 5. ani 4. ledna nikdo další pozorování něčeho podobného nehlásil.

I kdyby se o podvrh nejednalo, tak stále existuje vysvětlení, jak je možné, že se z objektu oddělila jeho část a vydala se zdánlivě opačným směrem, bez toho aby se jednalo o umělé těleso. Jedná se prostě o optický klam. Nejlépe to pochopíte z této animace:

index